Bílý kapesník

Autor: Dandyautor

Na soukromý žal
si vařím v horké krvi
lipový odvar s medem,
a pak opařeným jazykem
srkám nejistotu.
Hřeji se u kamínek
své zbité naděje,
a slané slzy bolí.
Jsem nastuzená,
z chladu co fičí odevšad,
a skrývám se v kapesníku,
který má barvu bílou,
nevinou jak dětská peřinka.
Ale já se nevzdám,
a nebudu mávat kapesníkem
aby mě ušetřili,
a rozdmýchám lidským teplem
žhavé uhlíky lásky.
Sama se poplavím,
až vysílená snesu se na dno,
a jen bílý kapesník na hladině
zůstane jako torzo.
Vzdání se ?
Smíření ?
Milování ?

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 14x

Jsi můj?

Autor: Dandyautor

Zatím tě objevuji
a po každé jsi jiný.

Jednou dráždivý netečností jak muška
a já, masožravý pavouk,
načínám tvou hořce sladkou kůži.

Jindy z tebe dobývám dlužnou rozkoš,
spodní ret tisknu mezi zuby,
jako bych chtěla odkousnout
jeho purpurový lem.

A udělala bych to,
ale srdce mi podrazí nohy,
a já ztrácím sílu,
ačkoli žíznivě čerpám i tu tvou,
jenž tryská jako krev z přeťaté tepny.

Proto tě asi chci, hned, teď!
Lásku nelze rozepínat a svlékat,
a nelze jí ohřívat, jako jídlo od oběda.
31.5.2006 Pro Marka

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 9x

Uvědomění

Autor: Lucieautor

Stávám se otrokem vlastní pravdy,
snažím se Tě pochopit, snažím…
Pravda lže a oklamává mé hříchy…
už ani neznám Tvé jméno…uf
natož rozeznat svá slova,
kterými Tě prosím a na kolenouch klečím před svým vlastním trůnem..
a zvedám oka k ohni Tvého žáru!!!
A Ty stejně neslyšíš…
a stejně jdeš dál sám…
a já zůstávám…s krví na kolenouch….doufat..
že snad ohlídneš se na chvíli věčnou a pochopíš mou lživou pravdu..
a odpustíš mrakům jejich hromy!!!
Krvi proud a vzduchu volnost…
snad odpustíš i nám, má duše,
i nám můj králi lží…má slaboto…mé já…

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 11x

Zmatek

Autor: Dandyautor

Mám svůj smích a mám svůj pláč,
snad stále u mě drží stráž,
už je ráno, už je den,
ty zas odcházíš jak sen…

Pozvi mi ptáčky z pohádek,
ať za mě hrášek přeberou,
já mám teď práci, tu jedinou,
musím si přebrat jaká jsem…

Mám tu ano a mám tu ne,
snad mám tebe a snad taky ne,
mám v tom zmatek , je to děs,
chci právě jen tebe, je to běs…

Pozvi mi holoubky z pohádky,
ať za mě hrášek z popelu vyberou,
já mám teď práci jinou, jedinou,
schovat před tebou svou bolest velikou…

Mám svůj stesk a mám svůj strach,
mám svou bolest a mám svůj žal,
někdy mám tebe, a někdy zase ne,
někdy mám radost, někdy vztek…

Pozvi si ptáčky bílé pohádkové,
ať si tu bolest roznesou dál,
pro jednu lásku, i když je veliká,
té bolesti je nějak moc… Tvoje

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Zhlédnuto 23x

Zmar

Autor: J.Filippecautor

Botičky do bláta si zuj,
po vodě tiše pluj.
Nikomu si nestěžuj,
že život je jen hnůj
a nikdo nenaučil tě říkat-odpouštěj a miluj.
Větře,před nepřízní počasí varuj,
ty slunce cejch smrti vypaluj
a o bolesti slastně vypravuj.
Měsíci jak špatný montér hvězdy si opravuj,
do nemilosrdné tmy vylupuj,
však jen mé vyhaslé srdce požaduj
a co dobré zbylo v něm nemilosrdně popravuj…

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 15x

Vzhuru za kolaci

Autor: Jan Pechautor

Bez prace nejsou kolace – tak to me ucili od mala a nasledkem toho me cely zivot provazi strach z hladu. Bohuzel se proti memu usili nasytit nejblizsiho sveho – sebe – stavi premnoho prekazek. Osm hodin denne musim spat. S touto komplikaci jsem se po dlouhych bojich vyrovnal. Ale spousta povinnosti dalsich, z tech hlavnich treba milovani s pritelkyni, prochazky lesem, jizda na motorce, piti vina – mi brani abych se uspesne a natrvalo zapojil do pracovniho procesu. A protoze co se musi, to se musi – coz je mimochodem velice originalni a neotrele heslo – nelze nez se smirit s hladem. Prece bych kvůli makovym nebo tvarohovym kouskum peceneho testa nehodil svuj zivot do vsedni rutiny. Snad jedine, kdyby byli povidlove..

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 20x

Proti předsudkům vystupují feministky

Proti všem zastaralým patriarchálním předsudkům- a nejen v politice- se snaží už asi 150 let bojovat feministky. V socialismu u nás žádné feministky nebyly, protože si ženy už všechna práva údajně vybojovaly. A pokud se náhodou vyskytly nějaké problémy, pak zde byl přece Svaz žen, který soudruhům všechny nedostatky tlumočil. Ale vzhledem k tomu, že nedostatky nebyly celkem žádné, tak se Svaz žen zabýval alespoň sběrem léčivých rostlin a sběrem sběrných surovin. Feministky tenkrát byly jenom na Západě, neboť jenom tam byly ženy pořád utlačované. Po listopadu se kupodivu pár feministech vyrojilo i u nás- jenže se na těch pár odvážných ženských všichni vrhli jak vzteklí psi. Pokračování textu Proti předsudkům vystupují feministky

Hodnoťte:

nic mocujdedobréslibnéskvělé (Zatím žádná hodnocení.)
Loading...

Zhlédnuto 130x